Rekrabička
Zpět na články

Jak vznikla nová REkrabička, 2. díl – Materiál

Novinky
Ondřej Širočka

S plastem je to podobně jako s ohněm – je to dobrý sluha, ale špatný pán. Pokud se používá ve velké míře a aplikuje se na výrobu jednorázových výrobků, představuje samozřejmě problém v podobě hromady spotřebovaného materiálu a následně odpadu. To, že všeho moc škodí, víme už dávno, a u jednorázových plastů to platí dvojnásob.

Když jsme s REkrabičkou stáli před rozhodnutím, jaký materiál zvolit, nechali jsme si záměrně otevřenou hlavu a vybírali z nejrůznějších možných variant a jejich kombinací. Tohle jsou možnosti, které jsme zvažovali:

  • sklo
  • nerez
  • silikon
  • plast
  • dřevo
  • porcelán

Každý materiál jsme detailně zkoumali a vyhodnocovali nejen jeho kvality, ale také zdravotní nezávadnost a výsledný dopad na životní prostředí. Zde jsou naše poznatky.

Pozn.: Informace níže prosím berte v kontextu našeho projektu – rozhodně se nejedná o univerzální pravdu a celkové porovnání materiálů. Jde pouze o srovnání pro vratné obaly na jídlo. Čerpali jsme z dostupných materiálů a názorů expertů v oblasti cirkulární ekonomiky a zvažovaných materiálů. Do budoucna bychom také rádi zpracovali detailní LCA na toto téma.

Sklo

Sklo je jeden z mála materiálů, který můžete recyklovat pořád dokola téměř bez ztráty kvality. Z 1 kg recyklovaného skla uděláte opět 1 kg skla. Je to léty prověřený materiál, který je navíc velmi jednoduchý na údržbu, neboť se snadno myje v myčce a následně rychle schne.

Na druhou stranu mají výrobky ze skla poměrně velkou hmotnost a zpracování tohoto materiálu je značně energeticky náročné s nezanedbatelnou CO2 stopou. Věděli jste například, že jednorázová skleněná láhev nebo sklenice má až násobně horší dopad na životní prostředí než ekvivalentní plastový obal, a to i když vše poctivě zrecyklujete? Sklo dává smysl zejména při opakovaném použití, což by byl i náš případ, ale pokud jsme si k výše uvedenému přičetli celkovou křehkost materiálu, věděli jsme, že budeme zřejmě hledat v jiných vodách.

Nerez

Ve prospěch nerezu jednoznačně hovoří jeho odolnost a dlouhověkost. V tomto směru je nejlepším materiálem v našem výběru. Druhou stranu mince představuje energetická náročnost na výrobu a zpracování, nad kterou bychom však vzhledem k vysoké výdrži dokázali přimhouřit oko. Co už jsme ovšem nemohli prominout byly negativní vjemové vlastnosti, nevhodnost pro ohřev v mikrovlnné troubě a vysoké pořizovací náklady, které jsou mimo možnosti cenově dostupného zálohového systému.

Skleněné láhve.
Nerezová mísa.
Silikonové krabičky na jídlo.

Sklo, nerez ani silikon se neukázaly jako vhodné materiály pro novou REkrabičku.

Silikon

Nedávno se na trhu objevilo velké množství nádob na jídlo právě z tohoto materiálu. Takové výrobky mají jednu nespornou výhodu - po jídle je jednoduše srolujete nebo splasknete a nezaberou vám téměř žádné místo v batohu nebo tašce. Tím výčet výhod ovšem končí.

Silikon se nedá recyklovat, špatně drží tvar a dvakrát jsme nejásali ani nad samotným vzhledem. Povrch se totiž rychle opotřebuje, absorbuje pachy a to pro nás byla dostačující podmínka pro to, abychom se dále tímto materiálem nezabývali.

Plast

Nejčastěji používané plasty jako PET nebo PP jsou při výrobě poměrně nenáročné z pohledu spotřeby energie a přírodních zdrojů. Většina se jich totiž produkuje z odpadu ropného průmyslu. Pokud se plasty používají opakovaně, dopad na životní prostředí je výrazně lepší než u výše zmiňovaných materiálů. K dobru také přičtěte velmi dobrou recyklovatelnost, jednoduchou údržbu a odolnost jak proti prasknutí, tak proti absorpci pachů a barev z potravin.

Nevýhodou je menší odolnost proti oděru a poškrábání. Plast je v porovnání se sklem nebo kovem měkký materiál a i když lze jeho odolnost zvýšit povrchovou úpravou nebo přimícháním určitého typu příměsi, nožem ho poškrábete vždy, budete-li chtít.

Dřevo a porcelán

Výčet materiálů uzavírá dřevo a porcelán – hodili jsme je na hromadu, neboť s oběma jsme měli rychlý proces. Dřevo není vhodné pro mytí v myčce a porcelán je zase příliš křehký na to, aby vydržel v našich náročných podmínkách.

Dřevo je přírodní materiál z obnovitelných zdrojů, který ale není příliš vhodný pro balení jídla.

Máme vítěze

Jak už asi na základě řádků výše tušíte, volbou číslo jedna byl pro nás plast. I když se nejedná o nejodolnější materiál v testu, může v tomto směru při vhodném zacházení směle konkurovat těm nejlepším. Základem je proto uvědomělost našich uživatelů, kterou chceme neustále budovat a rozšiřovat – i proto má naše REkrabička na víčku nápis „Nepoškrábej mě prosím, mám před sebou ještě dlouhou cestu.” Zároveň hledáme cesty, jak zvýšit odolnost samotného výrobku a několik es už v rukávě máme připravených!

Závěrem

V úvodu jsme zmínili, že negativní dopad materiálu je vždy nutné zvážit v konkrétním kontextu a jak jste se mohli sami přesvědčit ze souhrnu naší analýzy, plast není vždy špatné řešení – špatná může být pouze jeho aplikace.

Je krátkozraké myslet si, že plošným zakázáním plastů zachráníme svět. Každé využití je třeba posuzovat zvlášť a do důsledku a my už víme, že v cirkulární ekonomice tento materiál rozhodně má a bude mít své místo.

Výběrem plastu jako hlavního materiálu naše práce neskončila – polymerů je totiž celá řada a abychom měli jistotu, že vybereme ten nejlepší, museli jsme se nedobrovolně stát odborníky i v této oblasti. Jak jsme polymery vybírali a testovali se dozvíte v dalším a posledním díle.