Rekrabička
Zpět na články

Slow fashion vs. fast fashion aneb proč bychom se měli oblékat „pomalu“

Ekologie
Bára Kocmánková

Módu můžeme v dnešní době rozdělit na pomalou a rychlou. Každá z nich má svá specifika,  každá z nich se nachází v jiné části spektra textilního průmyslu. Rychlou módu máme každý den na očích. Jeví se nám jako dostupnější, levnější a výhodnější. Ale je to opravdu tak? A víte co všechno se za ní vlastně skrývá?

Fast fashion

Extrémně rychlý cyklus

Každý měsíc se objevují nové trendy, které by měl člověk sledovat, pokud nechce být „out“. Přesvědčují nás o tom spoty, reklamy i influenceři na sociálních sítích. Cílem fast fashion je přimět spotřebitele, aby za co nejkratší čas nakoupil co nejvíc nového oblečení. Podle statistik se ročně prodá 80 miliard kusů oblečení, což je až o 400 % více než před 20 lety. A zatímco dříve ve světě módy existovaly 4 hlavní sezóny (jaro, léto, podzim a zima), dnes se mluví až o 50 sezónách v rámci každého kalendářního roku.

„Nízká“ cena

Oblečení z fast fashion řetězců je levné, takže si velmi často koupíme i věci, které ani nepotřebujeme. Byl by přece hřích to nechat v obchodě za tu cenu. Jenže…  Výrobky rychlé módy mají často nízkou kvalitou. Však to znáte – koupíte si tričko za tři stovky a po chvíli nošení a pár vypráních má přetočené švy, začnou se na něm dělat drobné dírky a tak dále. Tím pádem si koupíme nové tričko. Za chvíli další, a další a tak pořád dokola. Díky tomu za levné oblečení ve finále utratíme víc peněz, než kdybychom hned na začátku investovali do kvalitního výrobku.

Fast fashion nás nutí za co nejkratší čas nakoupit co nejvíc nového oblečení.

Negativní dopad na životní prostředí

Textilní průmysl je jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí na světě. Při masové výrobě se totiž používá obrovské množství vody a také speciální chemikálie, které často unikají do vodních zdrojů a poškozují tak životní prostředí. Obyvatelé v okolí textilních továren navíc z těchto zdrojů čerpají vodu pro svou každodenní potřebu. Není tedy divu, že se často potýkají s kožními problémy a vzácností nejsou ani nádorová onemocnění. K tomu všemu je třeba připočíst i vliv dopravy v rámci které se výrobky dostanou do své cílové destinace. Zatímco většina továren se nachází v exotických zemí, oblečení míří především do Evropy a USA.

Problémem ale není jen samotná výroba a distribuce. Spousta z fast fashion výrobků nakonec putuje na skládku, kde se mohou rozkládat až několik stovek let. Řetězce své kousky totiž většinou vyrábějí z akrylu, polyesteru a další syntetických vláken. V případě jejich pálení se pak do ovzduší uvolňují jedovaté plyny.

Sweatshopy a nelidské pracovní podmínky

Až kolem 80 % fast fashion oblečení se vyrábí v tzv. sweatshopech, ve kterých panují nelidské pracovní podmínky. Velkou část pracovní síly tvoří ženy a děti, pracovní doba trvá 10 až 16 hodin - bez přestávek, čerstvého vzduchu nebo klimatizace, i bez dnů volna. Pracovníci ve sweatshopech jsou také v přímém kontaktu s nebezpečnými chemikáliemi, a to bez jakýchkoliv ochranných pomůcek. Jejich plat pak málokdy stačí i na pokrytí základních výdajů. 

Sweatshopy jsou navíc stavěny velmi rychle a nekvalitně, což ukázala i nehoda z roku 2013, kdy v Bangladéši zahynulo několik stovek osob. Kdo si třeba právě v této továrně nechával šít oblečení? Mango, Primark, C&A, Benetton nebo Camaieu. Mezi známé fast fashion řetězce ale patří i Zara, H&M, Forever 21 a spousta dalších značek, které známe z našich obchodních center.

Až si tedy budete příště kupovat nové oblečení, zajímejte se o to, jaká byla jeho cesta k vám. Kdo ho vyrobil, v jakých podmínkách a jestli za svou práci dostal odpovídající plat. Prvořadým cílem není bojkot zmíněných značek, ale tlak na výrobce, aby lidem pracujícím ve sweatshopech zajistili odpovídající pracovní podmínky a finanční ohodnocení.

Pracovní podmínky ve sweatshopech jsou všechno jen ne ideální. Zdroj foto: Adam Smith Institute.

Více se o sweatshopech můžete dozvědět v těchto dokumentech:

The True Cost. Asi nejznámější dokument na toto téma, který sleduje cestu oblečení z textilních továren až do výkladních skříní obchodů.

Sweatshops: Deadly Fashion. Unikátní norský dokument, který poslal tři fashion blogery pracovat do sweatshopu v Kambodži, ve kterém si vyzkoušeli běžný život pracovníků v továrnách, které vyrábí oblečení pro jimi promované značky.

From Sex Worker to Seamstress: The High Cost of Cheap Clothes. Dokument, který ukazuje, že v zemích sweatshopů je mnohem jednodušší a výnosnější obživa prostitucí.

Slow fashion

Chtěli byste si pořizovat oblečení, které nevzniká výše popsaným způsobem? Můžete. Vydejte se cestou slow fashion.Termín slow fashion poprvé použila Kate Fletcher z Centre for Suitanable Fasion v roce 2008. Od té doby se z nového pojmu stalo hnutí, které má spoustu příznivců po celém světě a netýká se pouze módy a oblékání, ale udržitelného životního stylu.

Kvalita nad kvantitou

Slow fashion bere oblečení jako dlouhodobou investici. Pokud si například chcete koupit zimní kabát, v duchu slow fasion si raději našetříte na dražší, ale kvalitnější nadčasový kousek, který vám vydrží několik let a ne jen jednu sezónu – tak jako to dělaly naše babičky. Mějte se svým šatníkem prostě „hezký vztah“. Nemusí nutně přetékat desítkami nebo stovkami kousků. Stačí jich mít méně, ale o to kvalitnějších, o které se budete správně starat, aby vám vydržely co nejdéle. Zároveň je dobré nakupovat s rozvahou. Tak, abyste své oblečení mohli dobře kombinovat a smysluplně ho vynosili.

Lokální a poctivá výroba

Slow fashion podporuje především lokální výrobce, kteří si na tvorbě svého oblečení dávají záležet, a kteří při celém procesu berou ohled na životní prostředí. V dnešní době je u nás lokálních výrobců celá řada. Stačí se po nich jen poohlédnout – třeba na webu Lokala.

Slow fashion podporuje především lokální výrobce, kteří si na tvorbě svého oblečení dávají záležet.

Ekologie a udržitelnost

Zpomalení naší spotřeby je důležité – umožníme tak přírodním zdrojům regeneraci, kterou potřebují. Nemůžeme je donekonečna vysávat rychlým tempem, ale musíme respektovat i jejich přirozený rytmus. A ten slow fashion ctí. Zároveň dbá na zpracování ekologických materiálu jako bambus, bio bavlna nebo vlna.

Mezi českými výrobci najdete i takové, kteří se přímo zaměřují na výrobu recyklovaného oblečení a výrobků. Zapojit svou manuální zručnost můžete ale i vy. Stačí se nechat inspirovat některou z upcyclingových metod. Nejčastěji jde o vylepšení starších nebo okoukaných kousků oblečení výšivkou, malbou nebo můžete vyzkoušet i starou dobrou batiku. Na internetu je v dnešní době už spousta tipů i návodu, stačí se jen poohlédnout.

A nesmíme zapomenout ani na second-handy. Existují už i kvalitní řetězce a obchody, které se zaměřují pouze na kvalitní nebo vintage oblečení. Díky tomu si můžete do svého šatníku ulovit i opravdu kvalitní kousek z těch nejlepších materiálů.

Své staré oblečení můžete oživit třeba výšivkou.

Zároveň je potřeba myslet i na to, co uděláme se starým oblečením, nebo s oblečením, které už nechceme nosit. Možností je hned několik: 

  • Oblečení, které je na tom ještě dobře, případně to, které jste skoro vůbec nenosili, zkuste prodat. Oblíbený je u nás například portál Vinted a krom prodeje tu dobře funguje i výměna oblečení, tzv. swap.
  • Hezké kousky můžete také věnovat někomu z rodiny nebo kamarádům, kteří je ještě vynosí.
  • A oblečení můžete dát i do Armády spásy, azylových domů nebo dětských domovů.

Inspiraci a možnosti v oblasti pomalé módy najdete na: