Rekrabička a REkelímek
Zpět na články

Zachraň jídlo a REkrabička bojují proti plýtvání potravinami

Case study
Bára Kocmánková

Zachraň jídlo - stop plýtvání potravinami

Organizace Zachraň jídlo se už od roku 2013 zabývá systémovými změnami v oblasti redukce plýtvání potravinami. Její projekt Darování hotových pokrmů vychází z údajů restaurací s rychlou obsluhou dokazující, že na každé provozovně denně zbývá 10 až 15 porcí hotového, nevydaného jídla, které by jinak skončilo v koši.  

Proto se organizace Zachraň jídlo rozhodla sumarizovat pravidla a překážky v darování do příručky Jak darovat hotové pokrmy.  Manuál vyjasňuje podmínky pro darování, aby dárci a příjemci pokrmů neměli obavy z možných sankcí. Právě obavy z postihu jsou pro gastroprovozy hlavní překážkou v darování.

Příručka byla vydána v březnu 2022 a následně byl do provozu spuštěn samotný proces darování  pokrmů v praxi, kde pracovníci Zachraň jídlo působí jako prostředníci a koordinátoři, kteří se starají o to, aby celý systém darování fungoval, a zbylé pokrmy se správně a včas dopravily z gastro provozů do charit.

Zdroj foto: Zachraň jídlo; Autor: Štěpán Lohr

Darování jídla v praxi

Převozy hotových jídel Zachraň jídlo spustilo do provozu dříve, než se původně plánovalo, a to především kvůli ukrajinské krizi.

„V prvotní fázi jsme pokrmy převáželi už v polovině března - v jednorázových, především plastových, obalech. Tato fáze trvala asi dva týdny, během kterých jsme pracovali na ekologičtějším a udržitelnějším způsobu přepravy. Právě v té době jsme začali komunikovat s REkrabičkou, se kterou teď máme skvělou a přínosnou spolupráci. REkrabičky jako takové známe již delší dobu a používáme je i osobně. Téma udržitelnosti je pro nás hodně důležité a při plánování happeningu Oběd v nouzi, během kterého jsme převezli první pokrmy, byla REkrabička naše první volba,“ říká Denisa Rybářová, manažerka projektu Zachraň oběd.

Zdroj foto: Zachraň jídlo; Autor: Štěpán Lohr

Hlavním důvodem převozů pokrmů v REkrabičkách byl tedy aspekt udržitelnosti. Při převozu jídla v jednorázových obalech sice docházelo k zachránění jednoho „odpadu“ (darovaných pokrmů), ale zároveň se vytvářel odpad jiný, právě v podobě plastových jednorázovek. Vzhledem k tomu, že každou REkrabičku je možné použít až 400krát, a přesně tolik jednorázových obalů nahradit, nebylo proč váhat. REkrabičky navíc stačí umýt v myčce na nádobí, kterou disponuje každá velká jídelna.

Zdroj foto: Zachraň jídlo; Autor: Štěpán Lohr

Pár drobných překážek se ale přeci jen našlo. Například vymyslet, jak bude fungovat zpětné vracení krabiček do jídelen. Samotnému zavedení REkrabiček se výdejny hotových jídel nebránily, naopak byly rády, že se budou využívat ekologické vratné obaly, ale u charit byla situace o něco složitější. Některé z oslovených organizací viděly jako hlavní problém hlídání a evidenci krabiček, na co jim schází lidská kapacita.

Pro pilotní vyzkoušení REkrabiček došlo k navázání spolupráce s charitou, která si v procesu našla svůj systém a darování pokrmů tak mohlo začít probíhat v ekologických obalech.

Zdroj foto: Zachraň jídlo; Autor: Štěpán Lohr

Azylový dům naděje

První charitou, která se rozhodla zapojit do procesu darování pokrmů v REkrabičkách byl Azylový dům NADĚJE. Nachází se na pražském Žižkově a poskytuje ubytování 50 mužům bez domova, přičemž 10 lůžek je vyhrazeno seniorům a handicapovaným nebo špatně pohyblivým mužům. Kromě celodenního ubytování zařízení nabízí především sociální poradenství, které klientům pomáhá vyřešit jejich životní situaci a možnost najít si i jinou formu bydlení.

Pro azylový dům se zároveň jednalo o první zkušenost s obdržením darovaného jídla jako takového. V rámci procesu se také podařilo zjistit, že REkrabičky jsou pro celý systém  ideální možností - po ekologické i ekonomické stránce. A to například oproti velkým termonádobám (termosům), které jsou sice také znovupoužitelné, ale příliš objemné. Darovaných pokrmů totiž není dostatečné množství, a kvůli tomu by se jimi nádoba nenaplnila, a tím pádem smysluplně nevyužila.

Zdroj foto: Zachraň jídlo; Autor: Štěpán Lohr

Na REkrabičkách v azylovém domě ocenili především její ekologický aspekt, vysoce odolný a kvalitní materiál, který umožňuje vysokou znovupoužitelnost, a oproti jednorázovým obalům také jejich těsnící vlastnosti (nepropustí například omáčku), stejně jako zachování tvaru, který se nedeformuje. Díky těmto vlastnostem je jídlo po převozu v REkrabičkách dostatečně dlouhou dobu teplé a minimálně ztrácí na své kvalitě. 

Aby v azylovém domě zabránili ztrácení či nevracení REkrabiče, jídlo z nich je většinou okamžitě servírováno na talíř, a s obaly tak manipuluje pouze personál. S mytím a skladováním pak není žádný problém.

Zdroj foto: Zachraň jídlo; Autor: Štěpán Lohr

„S krabičkami jsme celkově velmi spokojeni – vedení azylového domu, zaměstnanci i klienti. Žádné výhrady k nim nemáme. Otázka udržitelnosti a ochrany přírody je z našeho pohledu zcela zásadní a společnost by jí měla věnovat mnohem více pozornosti. Děkujeme Zachraň jídlo a REkrabičce za to, že usiluje o změny, které budou mít pozitivní dopad na životní prostředí. Rozhodně bychom její použití v provozu doporučili i ostatním zařízením našeho typu,“ říká Martina Blažková, ředitelka Azylového domu.

A jak to vidíme my v REkrabičce? Věříme, že naše spolupráce se Zachraň jídlo a Azylovým domem Naděje byla první úspěšnou vlaštovkou, která ukazuje, že darování nesnědených pokrmů je možné, a navíc může probíhat i bez vzniku zbytečného odpadu.

Od března do září 2022 bylo v REkrabičce převezeno už 1 566 porcí. Díky tomu jsme eliminovali stejný počet jednorázových obalů na jídlo s sebou, které by jinak skončily na skládce nebo ve spalovně.